Okolí Dušník láká svým příjemným klimatem a rovinatým terénem především k pěším a cyklistickým výpravám. Lužní lesy, které původně lemovaly řeku, v okolí sice v podstatě vymizely, ovšem na mnoha místech dosud sídlí vzácní živočichové a je tu částečně uchováno rostlinstvo typické pro mokřady.
Katastrální území Dušník se nachází v zákrutu řeky Vltavy na náplavách, pod nimiž leží vrstvy písku, jak o tom svědčí množství pískoven v okolí. Vltava ovlivňuje zdejší přírodu i jinak: Před regulací sahala vltavská hladina výše než dnes a řeka si živelně vytvářela ramena a tůně. Poblíž břehu vznikly po záplavách nedaleko Dušník tři tůně, využívané dnes hlavně rybáři a ojedinělými rekreanty ke koupání. Největší z nich, Černá, byla částečně zasypána při stavbě teplické dálnice v 90. letech 20. století. Mezi ničivými povodněmi 19. století (1803, 1824, 1845, 1874, 1875, 1890) byly vybudovány důkladné kamenné hráze.
Kolem tůní a na hrázích bylo dříve možné pozorovat zajímavou faunu i flóru, jak svědčí zápisky všestudského malíře Lva Šimáka: "Na vltavských hrázích bývala v létě celá alpina květin od vysokých svícnů divizen ke komonicím, mydlicím, mákům, hvozdíkům, chrastavcům až k voňavé mateřídoušce. S pugety vracívali jsme se domů, přes pavilon Ouvalský kolem Červeného mlýna nebo přes Kubantov mimo dušnické tůně po květnatých hrázích, obletovaných babočkami a otakárky. U tůni přelétavali morfově modří ledňáčkové, čírky a kachny skrývaly se v rákosí a tůně hostily velké štiky. Bývalo radostí procházet se vlnitými pšenicemi a žity..."
Plodiny zde pěstované se ovšem měnily - na konci 18. století, kdy se tu ještě hospodařilo trojhonným způsobem, se nejvíce sil ječmen, méně žito a pšenice, kromě toho se pěstoval hrách, čočka, proso, pohanka a krmiva. Až později se rozšířila řepa a brambory. Nedaleko tůní byl sad, ve kterém dodnes (ovšem již zplaněle) rostou jabloně a další ovocné stromy.
Chmel byl (a je) na veltruském panství pěstován pouze právě v okolí Dušník a Všestud, z něhož se vařilo pivo v Postřižíně, Chlumíně, Miřejovicích a na Vepřku, od 18. století už pouze v nově postaveném chotkovském pivovaru v Miřejovicích.
Do mlýna se jezdilo poměrně daleko, neboť všestudský Červený mlýn (dnešní domov důchodců) sloužil pouze jako "ozdoba krajiny a k panským zábavám". Dnes se v okolí Dušník pěstuje hlavně chmel, slunečnice a sladovnický ječmen.
Unikátní svou přírodou je nedaleký veltruský park, nedávno neblaze zasažený záplavami. Donedávna tu bylo možné pozorovat velké kolonie havranů, typických obyvatel lužních lesů. Dosud je zachována daňčí obora, ačkoliv z 80 kusů se jejich populace povodněmi ztenčila na pouhé dvě desítky.
Opuková skála proti Dušníkám, zvaná Svině, je častým cílem výprav geologů.